Nástroje pro usnadnění přístupu

Skip to main content
Dnes má svátek: Marcel Zítra: Renáta Pozítří: Agáta

Obec

Bílov

rozhledna Kanihůra

rozhledna Kanihůra

Bílov

Bílov

Bílov

Bílov

Dům s pečovatelskou službou

Dům s pečovatelskou službou

Boží muka

Boží muka

byty

byty

fotbal

fotbal

tenis

tenis

Informační cedule u obchodu

Informační cedule u obchodu

Kulturní dům

Kulturní dům

obecní úřad

obecní úřad

čistička odpadních vod

čistička odpadních vod

Bílov – leží na náhorní rovině Nízkého Jeseníku nedaleko města Bílovec. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné, ale první písemná zmínka jez roku 1329, kdy ji vlastnili pánové z Kravař. Celý katastr obce patří do území přírodního parku Oderské vrchy. Přes nedostatek tekoucí vody bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Významnou památkou obce je kostel sv. Vavřince, který byl původně filiální a dřevěný. Do dnešní kamenné podoby byl vystavěnv letech 1709 – 1733 a roku 1814 povýšen nakostel farní. K památkám obce patří i kostelní zvon s latinským nápisem z roku 1495. K památkám církevního charakteru lze, vedle některých kusů kostelního inventáře, zařadit též morový sloup z roku 1549 na horním konci obce a tři Boží muka. Nedílnou součástí kulturního dědictví obce je její znak, který vychází z pečetidla z roku 1706. Obec Bílov nabízí možnosti sportovního vyžití, jízdu nakole po cyklotrase Kravařsko a také mnoho aktivit na víceúčelovém hřišti a tenisovém kurtu s umělým povrchem. Pro ty, kteří chtějí trávit svůj volný čas v přírodě a u vody, nabízí možnost sportovního rybolovu na vybudované vodní nádrži jménem Hubleska. Každoročně se zde při jarním otvírání pořádají rybářské závody, které se stávají vyhledávanou akcí domácích i přespolních zájemců. Okolí Bílova a příroda vybízí k pěší turistice a k relaxačním procházkám po malebném okolí. Výhled do širokého okolí na Moravskou bránu nabízí nově vybudovaná rozhledna navysílači firmy T-Mobil, a.s. Vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 26,25m a vede k ní venkovní ocelové schodiště se 137 schody.

  • Změneno dne .
  • Přečteno: 16297

Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v obci Bílov

Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel:
Skutečnost
Prognóza
rok
1795
1827
1847
1857
1930
1993
2010
2015
2025
obyvatel
696
841
907
956
931
487
584
700
750

Pracovní příležitosti v sídle celkem:
36 z toho obsazených ženami
23
ekonomicky aktivních obyvatel (EA)
198
v zemědělství a lesnictví z EA
40
v průmyslu z EA
50
občanské vybavenosti (bez rekreace) z EA
16
vyjíždějící z obce
167
počet EA dojíždějících do obce  

 

  • Změneno dne .
  • Přečteno: 15626

Historie obce Bílov

Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytuje v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896-1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc. Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13, nejistý byl l. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických usedlostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.

Informace o Bílově na Wikipedii

  • Změneno dne .
  • Přečteno: 15527

Větrný mlýn beraní 1800

Větrný mlýn beraní existoval roku 1800.

Majitel: 1929 Klepich. Špička

VČZM 1932, 317 (snímek); Větrné mlýny na Opavsku , ČSAV SÚ Opava I 321.
Burian, ČE 1958, 314



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská
  • Změneno dne .
  • Přečteno: 6665

Větrný mlýn beraní 1867

Větrný mlýn beraní, asi 500 m sz. od obce, v. svahu kóty 380 (Pechen B.), vlevo od silnice.

Postaven roku 1867, zrušen 1950, zřícenina.
Půdorysný rozměr 5,5 x 5,5 m.
Majitel: 1867 Josef Pater, 1928 Rudolf Bohusch.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
KSPPOP Brno, 2456/50 (se snímky).
Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, 7.
Kroček, Radostná země 1953, 61; Za krásami domova 1957, 104.
Špička, VČZM 1923, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321.
Starý, ČL 1926, 190.
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská
  • Změneno dne .
  • Přečteno: 6474

Větrný mlýn beraní 1867-1950

Větrný mlýn beraní, asi 600 m sz. od obce, v. svah kóty 380 (Pechen B.), vlevo od silnice.
Postaven roku 1867, zrušen 1950.
Majitel: 1857 Josef Pater, 1928 Engelbert Pater.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
KSPPOP Brno, 2456/50 (se snímky).
Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, 7.
Kroček, Radostná země 1963, 61; Za krásami domova 1957, 104.
Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321.
Starý, ČL 1925, 190.
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská
  • Změneno dne .
  • Přečteno: 7027