Dnes má svátek: Bohuslava | Zítra: Nora | Pozítří: Drahoslava
csenfrderusk

Historie

Historie obce Bílov

Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytuje v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896-1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc. Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13, nejistý byl l. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických usedlostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.

Informace o Bílově na Wikipedii

  • Změneno dne .
  • Přečteno: 10011

Větrný mlýn beraní 1867-1950

Větrný mlýn beraní, asi 600 m sz. od obce, v. svah kóty 380 (Pechen B.), vlevo od silnice.
Postaven roku 1867, zrušen 1950.
Majitel: 1857 Josef Pater, 1928 Engelbert Pater.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
KSPPOP Brno, 2456/50 (se snímky).
Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, 7.
Kroček, Radostná země 1963, 61; Za krásami domova 1957, 104.
Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321.
Starý, ČL 1925, 190.
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská
  • Změneno dne .
  • Přečteno: 4276

Větrný mlýn beraní 1800

Větrný mlýn beraní existoval roku 1800.

Majitel: 1929 Klepich. Špička

VČZM 1932, 317 (snímek); Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321.
Burian, ČE 1958, 314



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská
  • Změneno dne .
  • Přečteno: 3944

Větrný mlýn beraní 1900

Větrný mlýn beraní existoval kolem roku 1900.

Majitel: 1928 A. Schenk

Schenk. Kroček, Radostná země 1953, 61.
Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321 (se snímkem).
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská
  • Změneno dne .
  • Přečteno: 3922

Větrný mlýn beraní 1867

Větrný mlýn beraní, asi 500 m sz. od obce, v. svahu kóty 380 (Pechen B.), vlevo od silnice.

Postaven roku 1867, zrušen 1950, zřícenina.
Půdorysný rozměr 5,5 x 5,5 m.
Majitel: 1867 Josef Pater, 1928 Rudolf Bohusch.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
KSPPOP Brno, 2456/50 (se snímky).
Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, 7.
Kroček, Radostná země 1953, 61; Za krásami domova 1957, 104.
Špička, VČZM 1923, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321.
Starý, ČL 1926, 190.
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská
  • Změneno dne .
  • Přečteno: 3932

Větrný mlýn beraní č.p. 3363/1

Větrný mlýn beraní č.p. 3363/1.
Existoval roku 1800. Vročení na trámě 1851.
Majitel: kolem 1929 A Linner.

KSPPOP Brno 2456/50, 11579/56.
Kroček, Radostná země 1956, 61.
Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321 (se snímkem).
Starý, ČL 1925, 190.
Burian, ČE 1958, 314.



Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská
  • Změneno dne .
  • Přečteno: 3892

© 2016 Bílov - Všechna práva vyhrazena | Prohlášení o přístupnosti Webhosting a design COLOR Studio